Text: František Vahala, Foto: autor (mobilovky), Autodrom Most
The Most Historic GP 2018: super podívaná
Původně jsem chtěl na mostecký okruh vyrazit už v sobotu, ale nakonec jsem stihl až nedělní program. Už po prvních minutách na mém oblíbeném okruhu jsem byl rád, že jsem přijel – byl to totiž výjimečný způsob, jak strávit neděli. Divím se, že jsem se vůbec rozmýšlel…
Je jasné, že klasické závodní stroje nemají tak silnou základnu fanoušků jako moderní závody, velké závody. Ale i tak mě potěšilo, že tribuny a travnaté plochy nad cílovou rovinkou byly plné nadšených fanoušků. Jsem rád, že nešli do supermarketu nebo nezírali doma na programy, ale raději si užívali skvělou zábavu pod širým nebem. I to je totiž další z výhod času stráveného na okruhu – jste venku, v pohybu, na vzduchu. A občas k vám zavane vůně spálené gumy, benzinu a oleje, což je fajn zpestření.
Program
Během závodního víkendu se v Mostě točilo několik sérií – v rámci devadesátiminutových závodů spolu soutěžili jezdci-gentlemani s vozy třídy GT a cestovními vozy vyrobenými do roku 1966, přičemž nejlepší byly ostré souboje mezi vozy Lotus Cotrina a Mini.
Samostatnou sérií byl závod seriálu HAIGO, jež zahrnuje formule a cestovní vozy bývalého Poháru míru a přátelství socialistických zemí, který se jezdil v 70. a 80. letech minulého století. Mezi uřvanými Ladami si své místo našla i Škoda 130 RS domácího jezdce Jakuba Kováře. To vše je sice fajn, ale osobně mě tyto závodní stroje až tak neberou, mnohem víc jsem se těšil na zlatý hřeb víkendu… Abychom byli kompletní, je třeba zmínit také spojení se současností, které zajistila vložená volná série AFR Remus Formel Pokal, ve které soupeřili formule 2, 3 a 4.
Hodně přitažlivý byl i závod FIA Masters Historic Sports Cars Championship (do roku 1974), kde se předvedly skvělé stroje známé z LeMans – Chevrony, Loly a další. Škoda jen, že jich na mosteckém okruhu nebylo víc, protože po několika kolech byly znát velké rozdíly mezi přítomnými stroji a z pohledu fanouška už to nebylo tak zajímavé.
Jedině formule
Na současné formule 1 už nekoukám. Možná jsem ignorant, možná mi přijdou příliš přetechnizované a nehezké. Každopádně o to raději vyhledávám ty klasické – tedy ty, které ještě jezdí. Jsou to hlavně stroje ze 70. a 80. let, do doby než přišla turbo éra. Většinou mají osmiválcový Cosworth, který se ještě dá servisovat a není přesložitý.
A jsou krásné… Při pit walk procházíme jednotlivá stanoviště závodních týmů a obdivujeme „válečné“ polepy strojů. Miluju, když jsou na závoďácích reklamy na cigarety či alkohol – tohle spojení prostě funguje. Hned mám několik favoritů.
Šampionát FIA Masters Historic Formula One Championship je vyhlášen pro historické monoposty F1, které sbíraly body v mistrovství světa v letech 1966 až 1985. A je to úžasná podívaná!
Závod!
Na start se letos postavilo celkem devět monopostů, většinou z konce 70. let. Vynikal mezi nimi bílo-zelený vůz Williams krocený Britem Nickem Padmorem, který vyhrál už sobotní závod.
Aby to bylo zajímavější, v neděli si prvních osm ze sobotního závodu vyměnilo pozice na startovním roštu, takže favorizovaného Nicka čekala dlouhá cesta vzhůru. Po letmém startu, když se celá skupina formulí rozezněla prostorem, začal řádný boj.
Staré formule 1 mají koule a já byl celých 25 minut jako u vytržení. Odehrálo se i jedno drama, když se dvě formulky roztočily a jedna vymetla kačírek za matadorem. Celá situace vedla k výjezdu safety caru a smazání rozdílů. Zhruba 6 minut před koncem se začalo nanovo a už po pár zatáčkách bylo jasné, že bílo-zelený Williams jede lépe, než všechny ostatní formule.
Podobně suverénně si počínal i Ital Matteo Ferreraza s vozem Ligier, který skončil v obou závodech na stříbrné pozici. V sobotu doplnil tuto dvojici na stupních vítězů Brit Steve Hartley ve voze Arrows, který se o den později musel spokojit se šestým místem. Výrazně si naopak polepšil jeho krajan a obhájce loňského titulu Max Smith-Hilliard, který letos startuje ve speciálu Fittipaldi. V sobotu dojel osmý, v neděli se radoval z bronzové příčky na stupních vítězů. V některých momentech jsem si myslel, že pozici neudrží, ale nakonec se mu to podařilo, za což mu patří respekt. Jeho žlutá formule byla nepřehlédnutelná a velmi přitažlivá.
Více informací o poháru FIA Masters včetně dalších letošních závodů najdete zde.
Co se dělo kolem
Fanoušci motorismu si užili také spanilé jízdy veteránů po velkém závodním okruhu. Sraz více než 150 majitelů historických vozů a motocyklů na diváckém svahu byl stěžejním lákadlem doprovodného programu The Most Historic Grand Prix, který se pod heslem „Společné motoristické století“ s akcentem na vývoj automobilismu a motoristického sportu nesl v duchu oslav stého výročí založení Československé republiky.
Z pohledu autodromu
„Znovu se nám potvrdilo, že nádherná historická auta, jimž o závodním víkendu pochopitelně vévodily monoposty formule 1 zlaté éry sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, mají početnou a stále rostoucí základnu fanoušků a obdivovatelů. I když termínově naše akce kolidovala se stejně zaměřenými aktivitami brněnského automotodromu a také nedalekého okruhu v německém Sachsenringu, přesto si k nám našlo cestu mnoho nadšenců. Chválou nešetřili ani promotéři a týmy. Jsme tomu velmi rádi a těšíme se na setkání příští rok,“ zhodnotila úspěšný závodní víkend obchodní a marketingová ředitelka společnosti Autodromu Most Jana Svobodová.
Fotogalerie
