Text: František Vahala, Foto: Ondřej Kroutil for Steering Media
Důvodů, proč automobiloví nadšenci navštěvují Itálii, je samozřejmě mnoho. Apeninský poloostrov je totiž domovem mnohých zvučných značek, jež nám v průběhu desetiletí daly skutečné klenoty naší společné vášně. Mám na mysli zejména značky Ferrari, Maserati, Fiat a v neposlední řadě i Alfa Romeo.
Itálie navíc umí žít klasickými auty i v přehnaně rychlé současnosti – koná se zde například jedna z nejkrásnějších výstav klasických automobilů, tedy slavná Concours d´Elegance Villa d´Este. Klasické vily podél pobřeží jezera Como k organizaci podobných událostí více než vybízejí. Nebo slavný závod Mille Miglia v polovině května, který určitě nepotřebuje další komentář, ale spíš osobní návštěvu.
A je toho víc. Ať už jen vyrazíte do kopců se svými sporťáky, budete se toulat po historických vesničkách či strávíte čas v zaplněných italských městech, Itálie má prostě své kouzlo, které na vás umí přenést. A když už budete zkoumat v okolí Milána, určitě nevynechte nové muzeum Alfy Romeo, umístěné v Arese.
Příjezd k budově muzea není nijak přitažlivý nebo záživný, právě naopak. Budovu obklopuje typická spleť nadjezdů, kruhových objezdů a různých často nepříliš logických asfaltových ploch. Bez navigace se k muzeu dostanete jen těžko a vzhledem k typickému chaosu je skutečně nutné elektronické pomocnici věřit.
Tak jsme tedy věřili – malé navigaci v Alfě 4C Spider, kterou jsme vybrali jako stylový dopravní prostředek pro návštěvu kořenů značky. Nemusím připomínat, že po dálnici jsme do Itálie jeli jen výjimečně, ale spíš využívali zajímavější pasáže, při kterých je nutné trochu víc točit volantem.
Nové muzeum značky, zdobené podtitulem La Macchina del Tempo, bylo otevřeno 24. června 2015 u příležitosti prezentace tehdy nového modelu Giulia. Nachází se v budově sloužící jako nové administrativní sídlo automobilky, přičemž za stylovou architekturou italské školy stojí architekt Benedetto Camerana. Exteriér i interiér se nese v duchu jednoduchých linií s tím, že méně je prostě někdy více. Není to německá strohost, ale spíš čistota. Příchod od parkoviště s rudým tunelem naznačuje, jaká barva dekoruje celý interiér. Ostatní rudá je barva modelů značky už z dob prvních závodů. Zajímavostí je, že muzeum má i vlastní „závodní“ dráhu, na které se čas od času prohánějí nadšenci z různých klubů a zájmových organizací, samozřejmě spjatých se značkou Alfa Romeo. Nechybí ani obsáhlý archiv historických dokumentů, určený milovníkům historie a těm, kteří například o slavné značce vytvářejí novou knihu. Už na tomto místě se hodí doporučit, abyste si na muzeum udělali víc času. Pokud si totiž koupíte u vstupu průvodce (s historií, popisy a informacemi a jednotlivých exponátech), prohlídka nebude na dvě hodinky… Mnohem pravděpodobněji se mezi exponáty zapomenete a ven vás vyžene zřejmě až hlad, který můžete vyřešit v elegantní restauraci přímo v areálu, taktéž zaplněné motory, obrazy a dalšími artefakty. Nepředbíhejme ale, nejprve nás čeká prohlídka.
První část expozice se občas mění a během naší návštěvy aktuálně hostila několik různých zajímavých prototypů, a to hlavně ze 70. let. Kromě toho je zde názorně ukázán vývoj loga automobilky a panely poskytují informace i o historii muzea. K tomu se sluší připomenout, že původní muzeum se nacházelo v továrním komplexu Arese-Portello a bylo otevřeno v roce 1976. Zásluhu na jeho stavbě měli hlavně pánové Giuseppe Luraghi a Gaetan Cortesi. Po ukončení produkce fabriky v Arese a ztrátě stěžejní pozice v této lokalitě byl v roce 2009 provoz muzea zastaven. Následně v rámci oslav 100letého výročí automobilky v roce 2010 bylo muzeum krátce zpřístupněno a od února 2011 po dobu víc než 1600 dní uzavřeno. V rámci celosvětového plánu na oživení značky Alfa Romeo bylo muzeum v Arese označeno jako jeden z pilířů znovuzrození značky. Na konci roku 2013 byl architekt (a také alfista) Benedetto Camerana vyzván, aby předložil návrh na nový design na oživení muzea, avšak při zachování původní stavby. Přestavba započala v roce 2014 a po necelých 12 měsících byly hlavní práce za cca 40 milionů EUR (!) ukončeny a předány FCA.
V následující menší sekci milánská automobilka připomíná svou historii výroby leteckých motorů (Alfa Romeo Avio), takže je možné obdivovat několik krásných motorů – jak vidlicových, tak i hvězdicových (například typ 128 RC 18 s devíti písty, objemem 29 litrů a výkonem 860 k při 2300 1/min).
Poté už následuje cesta jezdícími schody nahoru, do největšího prostoru celé expozice. Zde začíná část zvaná Timeline (tedy časová osa), připomínající v sále s kruhovými půdorysem zásadní modely historie. Začínáme u první z rodu, A.L.F.Y. 24 HP Torpedo s karoserií Castagna z roku 1910. Dostáváme se k modelu RL z 20. let, následuje slavný typ 6C 1750 Gran Sport (1931) s řadovým šestiválcem, asi nejkrásnější auto ze 30. let. To je samozřejmě subjektivní hodnocení, faktem ale zůstává, že 6C patří k nejúspěšnějším závodním strojům 30. let. A pak dále – 8C 2300 Corto MM v typicky rudém zbarvení s řadovým osmiválcem, několik dalších 6C s elegantními karoseriemi zvučných jmen, pak zásadní řada 1900, Giulietta, 2600 Sprint, Giulia, Montreal, Alfasud, 75, 164 a také 8C Competizione.
Nemusím dodávat, že všechny vozy jsou ve skvělém stavu – většinou po renovaci. Rozmístění, barevné sladění expozice i její dynamika ovšem naznačují, jak výborný mají Italové cit pro prezentaci krásy.
Pokračujeme do prostřední místnosti, nazvané příhodně Belleza (tedy krása). Právě zde se nachází několik různých konceptů, designových studií a speciálních automobilů, které ovšem spojuje jedno: stvořili je slavní designéři. Více se o nich dozvíte z aut, ale i instalací pokrývajících většinu zdí. Připomenout si můžete studio Bertone, Zagato, Pininfarina, Italdesign, Sportivo, Castagna či domácí Centro Stile Alfa Romeo a další. Věřím, že právě zde uvidíte dosud neviděné a budete dlouze zkoumat všechny informace, které jsou vám k dispozici.
Samostatná expozice je o kousek níž věnována typu Giulietta, a to výstavou nejrůznějších verzí – Berlina, Sprint, SS a SZ a také Giulia. Mezi zajímavé typy Giulie patřily verze Sprint GT, Duetto, GTA, TZ a Junior Z. Ty všechny si můžete důkladně prohlédnout, než se přesunete do poslední části expozici Belleza, kde vás určitě uchvátí úžasná světle modrá Alfa Romeo 8C B Lungo z roku 1938 nebo některé vybrané závodní speciály.
Těch se ale nejvíce nabažíte v poslední sekci, zvané Velocita (neboli rychlost). Je zde cca 30 vozů, přičemž každý z nich připomíná období, kdy se pod znakem Quadrifoglio rodila závodní sláva automobilky. Skoro všechna auta jsou rudá a každý ze slavných tipů je spojen s nějakým vítězstvím – v závodech Targa Florio, Grand Prix, Mille Miglia, Le Mans a dalších… Ostatně, celkový soupis důležitých vítězství najdete v této sekci o kousek dál – zabírá celou velkou zeď.
Hala se závodními stroji vás dostane obsahem, protože nechybí typy Gran Premio Tipo A (1931) Tipo B (1932), pokusný Bimotore (1935) či závodní Alfetty 159 z 50. let. Skutečně úchvatné stroje, které jsou navíc obklopeny působivou audiovizuální instalací, jež nadšencům snadno zježí chlupy na rukách. Skoro jako byste se ocitli v době hrdinských výkonů se stroji, které sice jely rychle, ale zase tak dobře už nebrzdily…
Mezi ty nejzajímavější vozy této části patří Tipo 33 v různých provedení (jedno z nejvíc sexy aut všech doby), či 1750 GTAm, jež dominovala ve vytrvalostních závodech a mezi cestovními vozy. Nechybí ani vůz F1 a závodní 155 V6 TI v typických barvách. Ke konci expozice na vás čeká kinosál a také spektakulární „bolle emozionali“, ve kterých zažijete 360° virtuální realitu, nebo sál s interaktivními křesly a možností shlédnout 4D filmy o legendárních úspěších značky Alfa Romeo.
Celou expozici protínají nejen úžasné sochy v podobě jednotlivých slavných motorů či portréty slavných osobností značky (včetně mnoha designérů), ale i výjevy ze života v továrně či časové osy s důležitými informacemi. Finální výjezd jezdícími schody k východu je lemován sbírkou modelů a hraček (některé jsou i dost vzácné) a pokud máte chuť, můžete si projít ještě reprezentativní showroomy (Alfa Romeo a Jeep) nebo koupit jednu z mnoha publikací či doplňků s logem značky Alfa Romeo. Hrnečku jsem málem neodolal, ale pak si řekl, že místo něj koupím raději deset litrů benzinu do 4C…
Alfa Romeo má bohaté tovární sbírky a depozitář, čítající přes 700 automobilů v různých stavech. Samozřejmostí je renovační dílna, kde tým lidí (jež mají v rámci továrny asi nejlepší možný job) oživuje další krásky z minulosti. Alfa Romeo posílá některé své vozy na různé slavné závody, což se projevilo například při letošní Mille Miglia, oslavující 120 let výročí značky. Muzeum tehdy na start poslalo celkem čtyři automobily, jež doplnily další desítky klasických alf z 20. až 50. let. Ale tak jednoduché to nebylo – v Itálii jsou klasické vozy z muzea státem chráněnými technickými/uměleckými památkami, což znamená, že se s nimi musí podle toho manipulovat.
Záludnosti tohoto statutu a také fakt, že vyřízení žádostí a povolení souvisejících s výjezdem vozidel mimo areál muzea, nám vysvětlila Raffaella Quaquaro, jež má v muzeu na starosti styk s veřejností. Zároveň s tím nás rozesmutnila informací o tom, že ani novinářům není možné zapůjčit žádný vůz z depozitu (chtěli jsme samozřejmě vytáhnout klasickou Tipo 33 a 8C Competizione, nic extra…). Je to velká škoda, protože by se jinak daly vymýšlet skvělé věci. Co se dá dělat, třeba se to časem změní.
Každopádně to nic nemění na faktu, že muzeum Alfy Romeo je úchvatné. Správně poskládané, s pestrými exponáty a mnoha důležitými technickými informacemi. Emotivní, jak se na Itálii sluší a patří. Určitě si udělejte čas, otevřeno je každý den kromě úterý a vstupné vás nezruinuje.
Veškeré informace najdete zde.
Článek o muzeu najdete v magazínu Speed 11/2018.