2026 Goodwood Festival of Speed
Slavný Festival of speed pořádá doma na zahradě v Goodwoodu jistý 11. vévoda z Richmondu. Pro našinec je to celkem exotika, jednak je to už trochu z ruky, ale hlavně je tu všechno tak trochu jinak a tím nemyslím jen stranu silnice, po které sem jedete.
Text a foto: Pietro Nero
Začíná to už nákupem vstupenek na Goodwood, s předstihem je pořizujete v březnu, abyste zjistili, že na sobotu a neděli jsou vyprodané komplet a na pátek nejsou místa na tribuny. Neberte to prosím, že si snad stěžuji, jen to ilustruje celkovou oblíbenost této akce, kdy i pracovník autopůjčovny na letišti vám nadšeně v hovoru líčí, že nevynechal jediný rok (až na letošní, to musel být v práci a to je pěkně „sucks“).
Je to akce, kdy auta, která na výstavách a festivalech u nás vidíte z pěti metrů za páskou. Tady parkují v prachu na louce, protože se jejich majitelé jedou podívat na ještě mnohem lepší auta.
Asi nejzajímavější na té akci je příjezd. Parkujete na louce, parkují tu všichni a je jedno jestli máte Golfa z půjčovny, nebo vlastní Ferrari 612. A stejně tak všichni nasednete na stejný „shuttle“ v podobě traktoru s vlečkou na které jsou lavičky, který vás přiblíží buď k bráně, nebo Vás odveze na Rally stage – k té se ještě dostanu.
Ty louky samotné by mohly být festival sám o sobě, vidíte tu nespočet obligátních Defenderů (ta auta jsou v Anglii neskutečně populární. Defender is new Discovery), Range Roverů, ale také Lotusy Esprit, Porsche GT3, Ferrari všech možných variant, Lamborghini už ani nevnímáte, „obyčejné“ BMW M3 je… prostě obyčejné. Na vidíte Astonů Martin a TVR, což je oproti našim končinám dost nezvyk, ale zvyknete si rádi – to mi věřte.
Po vstupu do areálu zjistíte, že je tu hodně lidí, opravdu hodně lidí, lidi jsou všude a občas je to trochu tlačenice. Letos to bylo znásobeno na Británii extrémním vedrem, o to víc aspoň chutnal oblíbený drink Pimms and Lemonade, založený na ovocném likéru na bázi Ginu, nakrájené ovoce to vše dolité limonádou. Pozor nesplést s podobným drinkem, kde je místo limonády Tequila, jako se to stalo mě. Tím chci říct, že v areálu panuje velmi pohodová a uvolněná atmosféra hodna britských lordů.
Asi největší problém spatřuji v čase, respektive jeho nedostatku. Za jeden den prostě není v lidských možnostech si tento neskutečně rozlehlý areál, kde se Goodwood koná, projít. Těch zajímavostí a vjemů je tu tolik, že se musíte zastavit. Nemůžete přece minout Horacia Paganiho a nepodat mu ruku, protože zrovna spěcháte, co by si o Vás sakra pomyslel? Do toho je tu hromada různého merche a auta, ale jaká auta! Vidíte tu Bugatti Bolide, naproti stánku Pagani, opodál je nádherně vyvedený stánek malovýrobce Kimera (takové ty moderní Lancie 037, vypadá to božsky mimochodem). Když jsme u těch stánků, ono to nejsou tak úplně stánky, jak jsme zvykli z našich končin. Některé bych spíš přirovnal k domům na výstavách Expo a to moc nepřeháním. V tomto určitě hrají prim čínské značky, kde je opravdu vidět jejich marketingová agresivita a snad bezedný budget. Bylo jich tu dost a ty chrámy, ve kterých ty jejich plastové věci prezentovaly, byly neskutečné. Kdybych měl vypíchnout jednu expozici, byl by to určitě dům Mini, který měl fantastickou pozitivní energii, měl několik pater, hrála hudba, v přízemí byl stylizovaný jako tradiční britská hospoda. Točilo se pivo, dávaly se drinky, venku se tančilo, nebo probíhala show. Auta jsem moc neviděl, ale klidně bych si Mini koupil.
V části poblíž sídla hostitele najdete ty nejlepší kousky. Je tu například expozice Rolls-Royce, kde u každého auta stojí zaměstnanec továrny, prodejce, který se s každým baví uvolněně, sem tam prohodí vtípek, rozhodně si tam nepřipadáte nepatřičně. Kousek dál je prostor, kde jsem zažil svou první halucinaci, tedy myslel jsem si to, ale bylo to skutečné. Na trávníku tam stála Miura, oranžová, OK. Jenže vedle stála zelená, bílá, červená, modrá, žlutá… Otočíte hlavu a tam asi osm Koenigseggů Jesko. Uprostřed Ferrari 288 GTO, bohužel teda jen jedno, no.
Tenhle směr je dobrý, protože cesta vede do boxů a ty byly letos plné hluku, neskutečného kraválu. Byly tam totiž opravdické závoďáky NASCAR. A to je asi tak vše, co se dá za jeden den stihnout a to jste neviděli nic ze závodů, neviděli jste motorky, nebyli ve fanzoně, nedali si champagne, neposeděli na tribuně. Proto berte lístky minimálně na dva dny, ideálně na tři.
Goodwood ale není statická výstava aut, právě naopak, máme ho rádi pro jeho dynamiku, legendární hillclimb máme všichni z playstationu najetý a i já se na tuto část nejvíc těšil. Můžete stát relativně blízko tratě u balíku slámy, nebo se posadit na jednu z mnoha tribun a jen sledovat průjezdy aut, která řídí ti nejlepší jezdci světa. Na trať se nedostane žádné béčko (kromě B group) auta i jezdci hrají první ligu. Jenže právě tam si uvědomíte, jak je dnešní produkce supersportů tak trochu sterilní. Ta auta nemají zvuk, bohužel, nerad to říkám, ale zvuk se nám z aut vytratil, i nová Maserati mlčí. Na štěstí to není jen o nových autech a po trati létají závoďáky, formule nové i historické, staré Bugatky, drifťáky, rally auta, prostě všechno o čem jste kdy snili, všechno tu máte a je to na dosah. Součástí je také rally stage, na kterou se dostanete tím traktorovým shuttelem. Zde se prohání WRC auta spolu se speciály z Dakaru a Rallycrosu, všude prach, máte žízeň, ale stejně tam v tom bordelu stojíte a je vám krásně.
Vlastně je vám krásně celou dobu. Vracíte se trochu zmlsaní, takovou koncentraci ryzí automobilové vášně těžko jinde zažijete, ale to za čas opadne. Co ale neopadne, budou vzpomínky, některé situace, momenty, fragmenty (třeba setkání s Horaciem Pagani) jsou totiž tak silné, že si je v sobě ponecháte na celý život, jako takový ohříváček na horší časy.
Fotogalerie
