Land Rover Defender_Heritage_5 tuf
auta, V pohybu / 5. března 2017

Text: František Vahala, Foto: Ondřej Kroutil

Land Rover Defender a konec jedné životní etapy

Táta vždycky říkal, že Defender je pro něj základní a zcela dostačující auto, se kterým se dá přijet na pole i do opery. Faktem je, že máloco je tak snadno rozpoznatelné a stalo se tak ikonickým. Nyní už je ale éra Defenderu definitivně uzavřena. Výroba skončila už před rokem a Land Rover po Evropě doprodává poslední kousky. Tak jsme trochu zavzpomínali…

Land Rover Defender_Heritage_12

Hranatý off-road navázal na model Series, jehož kořeny sahají až do roku 1948. Původně se jmenoval Land Rover Series, od roku 1983 pak 90 a 110 (dle délky rozvoru). Ke konci 80. let, když automobilka přišla s modelem Discovery, byl pro snadnější odlišení v rámci modelové nabídky pojmenován Defender. A tím už zůstal.

Odolný, silný, hrubý – vůz, který spolehlivě rozezná i laik, vyzkoušel během let řadu rolí a stal se legendou. Prosadil se v nejdrsnějších podmínkách a během let se měnil jen málo.

Defender 110 Station Wagon Heritage

Ačkoliv se jedná v podstatě o nové auto, Defender je skutečně z jiného století. Stačí se k němu přiblížit a je hned jasné, že jízdní zážitek bude velmi specifický. Testovaný model vypadá velmi poutavě, čemuž dopomáhají prvky zmíněného paketu Heritage. Mezi nimi vynikne hlavně zelená barva Grasmere Green v kombinaci s bíle lakovanou střechou, retro přední maska, plechová kola a označení HUE 166, připomínající registrační značku historicky prvního předprodukčního Land Roveru.

pracoviště řidiče (a všech ostatních)

Do Defendru se nenastupuje, ale šplhá. Jakmile se usadíte do jednoduše tvarovaného sedadla a uchopíte ohromný volant s designem z 80. let, všimnete si několika věcí. Za prvé, že sedíte vyosení – pedály jsou prostě moc vlevo. Pak je tu ta hranatá věc připomínající palubní desku, posetá různými ovladači a rádiem Alpine. Klimatizace sice nechybí, ale mnohem důležitější jsou páky uprostřed, obstarávající pohon všech kol. Vzadu je průměrně místa a kufr, přístupný dveřmi otevíranými do boku, je dostatečně velký pro převoz všeho možného.

Land Rover Defender_Heritage

Motor

Defender je již od roku 2012 vybaven turbodieselem 2,2 litru o skromném výkonu 122 k, který po otočení klíčkem hlučně startuje. Točivý moment vrcholí hodnotou 360 Nm při 2000/min. Ano, Defender zní jako traktor, ale kdo by od něj očekával nějakou sofistikovanost? To zkrátka nemá v povaze. Když je olej v převodovce studený, řazení vyžaduje sílu a cit. A když se zahřeje, je to jen o trochu lepší. Šnekovému řízení chybí přímost i přesnost, ale zase vám nedovolí věnovat se čemukoliv jinému než samotnému ovládání auta. A toho si cením. Jakmile se s Defenderem trochu skamarádíte, můžete vyrazit do terénu. Jízda po silnici totiž není to, na co je král divočiny zvědavý – karoserie na žebřinovém rámu poskakuje, kroutí se a vy musíte neustále korigovat směr volantem. Hluk se stává samozřejmým doplňkem jízdního zážitku. Pak ale sjedete mimo silnici a Defender vám předvede, z jakého je ve skutečnosti těsta.

Hledání výzvy

Poradí si skoro ze vším. Běžná polní cesta s výmoly není výzvou, tu projedete pouze v běžném režimu se stálou čtyřkolkou. Jakmile dojde na překonávání hlubokých příkopů či přejezdy hromad kamení či hlíny, pomůže vám uzávěrka mezinápravového diferenciálu. Sice vám omezí schopnost auta zatáčet, ale výrazně zlepší schopnost pokračovat dál. A když se až po dveře brodíte v bahně, přichází na řadu redukční převodovka. Už její zařazení mechanickou pákou je práce pro chlapy. Ale vyřadit jí, to už vyžaduje drsný zacházení – není na škodu si předtím trochu popojet, aby se ozubená kola uvolnila. V terénu se namakáte i na volantu, který vyžaduje obě ruce a soustředěnost. Pokud projedete hlubokou vodou, počítejte s tím, že vám do auta nateče. Sice ne moc, ale zase ne úplně málo. Co vám budu povídat, už dlouho jsem nejezdil zábavnějším autem…

Land Rover Defender_Heritage_22

Normální cestovní rychlost na dálnici je zhruba 120 km/h (maximální 145 km/h), přičemž Defender spotřebuje tak 12 l/100 km. Uváděných 11,1 l/100 km nejsem schopen změřit, protože palubní počítač takový údaj neumí zobrazit. Ve skutečnosti zcela chybí a na jediném displeji je pouze denní počítadlo kilometrů. Nevadí, umím bez toho žít. „Luxusní výbavu“ kromě zmíněné klimatizace reprezentuje i jednostupňové vyhřívání sedadel. Výhodou je pak velmi slušné topení.

Defender je auto z jiného světa, na který jsme v digitální době už skoro zapomněli. Je hrubý, hlučný a náročný jako staré auto. Na silnici se moc dobře necítí, ale v terénu ho zastaví máloco. Pracovní stroj, zabahněná ikona, která si už dávno zasloužila svůj kultovní status.

Za desítky let jich v Británii smontovali přes dva miliony a stále je o ně zájem. I když už se nevyrábí, dealeři po Evropě ještě vyprodávají zbytky zásob. Testovaný vůz byl s i příplatkovou výbavou oceněn na 57 000 eur, což je zhruba 1,5 milionu Kč. To sice není málo, ale za život s legendou to stojí – jak ostatně mohou potvrdit i přátelé, kteří s dalšími Defendry přijeli na focení. Díky Josefovi a Tomášovi za společnou fotku!

Land Rover Defender_Heritage

Stručná historie

Konstrukční základ sahá do roku 1947, kdy byl projekt Land Rover schválen. Návrh lehkého užitkového zemědělského vozidla představil inženýr Maurice Wilks. 30. dubna 1948 byl představen na autosalonu v Amsterdamu. Téhož roku přišla i verze Station Wagon a první Land Rovery zamířily do služeb britské armády. Pracovní nástroj měl na trhu vydržet pár let, než bude nahrazen běžnými auty. Jenže Série I byla tak populární, že výroba pokračovala i nadále a Land Rover se postupně stal samostatnou značkou. V roce 1950 byl volnoběžný systém 4×4 nahrazen volitelným pohonem dvou nebo všech kol, o sedm let později byl pod kapotu instalován první vznětový (naftový) motor. S rokem 1958 přišel propracovanější Land Rover Series II, o rok později automobilka slavila 250 000 vyrobených kusů. V roce 1966 to bylo už půl milionu, o deset let později milion! V roce 1979 se pod kapotu dostal osmiválec V8 a v roce 1990 dochází k přejmenování na Defender 90, 110 s 130. Pod kapotou nový turbodiesel 2,5 litru. S rokem 2007 přišla šestistupňová převodovka a pak taky nový vznětový motor 2,2 litru od Fordu. No a v roce 2016 přišel konec.

 

Týden s Defenderem byl fajn. Sice se těším na nový model, ale už teď vím, že ikonu stejně nenahradí. Je až k neuvěření, co všechno projede a přitom to nevypadá, že bych se dostal ne jeho limity. Naopak, Defender nechce bývalý vojenský prostor s loužemi a bahnem, on vyžaduje expedici do zapadlých cest rumunských hor. A já ho tam chci vzít. Pryč od elektroniky, displejů a aplikací, s ryzím autem přímo do divočiny. Jediné, co mě na tom všem mrzí je fakt, že jsem ho nestihl pořídit svému tátovi, který ho tak miloval. Tak moc bych si přál vidět jeho výraz, kdybych mu předával klíčky… Ale to už se nikdy nestane. Takový je prostě život.


Classic Blog

Classic Blog přináší kompetentní a fascinující příběhy nejen z automobilové historie, které podává moderní formou s využitím posledních trendů a technologií. Obsahově těží z autorské práce skupiny nadšenců, která neúnavně zpracovává příběhy klasických aut a jejich majitelů, avšak Classic Blog má mnohem širší přesah, neboť se věnuje také motocyklům, letadlům, lodím i dalším historickým strojům, které jsou objektem naší vášně pro vše, co má duši a je stále v pohybu.

Obchodní podmínky

Classic Blog je primárně obsahový web s akcentem na kvalitu. Připomínáme, že veškerý autentický obsah podléhá autorskému zákonu a je zakázáno ho šířit, případně tak lze učinit pouze se souhlasem majitelů. Classic Blog je určen především bonitní a inteligentní cílové skupině, což ho logicky znevýhodňuje v případném porovnávání návštěvnosti s mainstreamovými médii. Nemáme ambici s nimi soutěžit. I jeho financování jsme pojali jinak, než je hlavní proud – formou celoročního partnerství. Věříme, že tento model zajistí Classic Blogu dostatek financí pro jeho chod a hlavně pro další obsahové zlepšování. Pokud máte zájem se zviditelnit v souvislosti s tímto projektem, budeme rádi za kontakt na info@classicblog.cz

 

Kontakt

Provozovatelem webu www.classicblog.cz je společnost JB Praha, s.r.o
Nad úvozy 304, CZ-252 25 Zbuzany
IČ: 25104292, DIČ: CZ25104292

BANKOVNÍ SPOJENÍ:
FIO Banka, č.ú. 2600482997/2010

mobil: +420 777 654 354
email: info@classicblog.cz

Společnost je zapsána v OR vedeným u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 49962, datum zápisu 5. února 1997.