Text: František Vahala, Foto: Ondřej Kroutil
Spitfire: legendární stíhačka v Česku!
O faktu, že Spitfire plive oheň, nemusíte pochybovat. Napjatě čekáme, když pilot Dan Griffith točí startérem. Chvilku to trvá, ale potom ohromný motor o objemu 27 litrů naskočí, listy vrtule protnou tetelící se vzduch a z kraťoučkých rour se vyvalí nejdřív kouř a potom vyšlehnou plameny… A začne skutečný rachot. Sen každého malého kluka se stává skutečností.
Řev, který se od letadla rozléhá, zní jako hudba. Zvuk proniká skrz oblečení i kůži, doslova až do morku kostí. Je nádherný… Supermarine Spitfire je legendární stíhačka, která pomohla zachránit nejen Velkou Británii, ale vlastně mnohem víc. Stroj, který vyniká nejen technikou, ale i elegancí tvarů – jen pohleďte sami, je krásný, ladný a když kolem vás velmi hlučně prolétá, bude vás mrazit. Alespoň já jsem z něj úplně unesen…
Neuškodí lekce z historie: Supermarine Spitfire je jednomístný stíhací letoun britské výroby, používaný během a po Druhé světové válce jednotkami RAF a sloužící v mnoha útvarech spojeneckých sil. Navrhl ho R. J. Mitchell, tehdejší šéfvývojář v Supermarine Aviation Works. Poprvé vzlétl 5. března 1936 a do „důchodu“ ho poslali v roce 1961, kdy ho ještě používali Irish Air Corps. Výroba probíhala v letech 1938 až 1948 a během deseti let vzniklo celkem 20 334 letounů v nejrůznějších verzích.
Dvanáctiválec o objemu 27 litrů s výkonem 1700 koní. V řeči letadel to znamená maximální rychlost 669 km/h ve výšce 6400 m. Cestovní rychlost je lehce přes 400 km/h…
Dnes jich létá něco přes 50 kusů a mnohé další slouží jako statické pomníky u různých leteckých muzeí a památníků. Spitfire se proslavil zejména v roce 1940, kdy výrazně pomohl silám RAF odolávat nátlaku Luftwaffe při bitvě o Británii. Tehdy se utkával zejména s německými Messerschmitty BF109E. Piloti si „plivače plamenů“ velmi oblíbili a ačkoliv RAF disponovala větším počtem letounů Hawker Hurricane, právě Spitfire se stal zásadním letadlem s lepšími výsledky (rozuměj: při vzdušných soubojích častěji vyhrál). Byl to nekompromisní stroj – rychlý, obratný a dobře vyzbrojený. A díky typickému eliptickému křídlu i elegantní.
Jedním ze zajímavých Spitfirů, které lze v dnešní době vidět, je právě ten na snímcích. Jedná se o Mk. XVI TE184, který byl původně vyroben na sklonku války tehdy s kapkovitou kabinou. Právě s tímto typem často létali českoslovenští piloti. Měl dlouhý život – do roku 1950 sloužil u různých jednotek, pak nouzově přistál (po 320 nalétaných hodinách) a byl uložen do depozitu. Do roku 1967 sloužil jako památník, v roce 1969 si zahrál rekvizitu ve filmu Bitva o Británii. V 80. letech došlo na rekonstrukci u Trent Aero Services a kapkovitá kabina byla nahrazena starším typem. Motor poprvé zaburácel v roce 1990 a následně vystřídal několik majitelů, než ho získal jeho současný – Stephen Stead.
Ve verzi Mk. XVI vzniklo celkem 1054 letounů. Často na nich létali i českoslovenští letci, sloužící u perutí RAF.
Kdo má to štěstí, že si s podobným strojem zalétá? V tomto případě ho vede oblohou hlavně slavný zkušební pilot Dan Griffith – sympaťák, který zvuk jeho motoru považuje za hudbu a jak sám říká, jedná se o jedno z nejlépe ovladatelných letadel co zná. Happy man! Už první setkání naznačuje, že tento člověk svou prací žije, protože nadšení mu jiskří v očích. Domlouváme se na focení detailů a Dan je tak laskavý, že mi dovoluje usednout do kokpitu. Nikdy nezapomenu na památnou větu, když mi popisuje ovládání: „Tímto aktivuješ kulomety, tímto zase kanóny. No a tím uprostřed obojí…“ Dnes už letadlo samozřejmě nemá funkční zbraně, ale stejně…
Je to něco jako formule 1 – můžete jí obdivovat, milovat její zvuk, techniku, ale málokomu se podaří nasoukat se do interiéru. Ještě méně je těch, kdo jí může prohnat po okruhu. Nejvíc, čeho může běžný smrtelník jako já dosáhnout v případě jednomístného stíhače je usednout do kokpitu. A prozkoumat důkladně všechny budíky… Fascinující! Ještě chvíli s Danem debatujeme o světě létání, který je pro mě nový, vzrušující a připomínající dětské sny a touhy. Nejvíc se ale těším, až uvidím krásný stroj, jehož zdobí naše vlajka, ve vzduchu…
S typem XVI létala řada československých pilotů. Představený kus byl nedávno zbarven do podoby, se kterou létal náš nejúspěšnějších pilot Otto Smik. Najisto sestřelil 11 nepřátelských letounů a zničil mnoho dalších cílů!
Okolí je zasaženo vlnou lahodného hluku – dvanáctiválec se roztáčí a společně s ním i masivní vrtule. Motor v tomto konkrétním kusu je solidní kus britského předválečného inženýrství. Jedná se o vodou chlazený vidlicový dvanáctiválec o objemu 27 litrů, který vymyslela firma Rolls-Royce Limited, přičemž poprvé běžen v roce 1933. Během let prošel řadou úprav a modifikací, přičemž konkrétní kus, nesoucí označení Merlin 266 v „našem“ spitfire byl vyráběn americkou firmou Packard a byl optimalizován pro operace v nízké nadmořské výšce. Poháněl například i slavný americký letoun P-51 Mustang.
Zatímco první Merliny měly výkon kolem 1000 koní, tento má témě 1700 koní při 3000/min, v bojovém nasazení dokonce ještě o něco víc. Z toho zvuku je živelná síla cítit… Dan a jeho letoun brzy rolují po ranveji a za doprovodu lehkého zemětřesení vzlétají. Další minuty trávíme v tichu a vychutnáváme si nečekaně obratné a hlavně odvážné přelety nad davy diváků, výkruty, překruty a zvraty. Tehdy ani netušíme, že brzy potkáme Spitfire ještě jednou, a to zanedlouho – v červnu 2014, kdy jedinečný stíhač prolétl nad Prahou u příležitosti otevření památníku letcům RAF na Klárově. I tehdy jsme u toho byli a tento okamžik zaznamenali. Britům trvalo rok, než pro akci získali potřebná povolení, neboť nad centrem Prahy (a zejména hradem) je ochranné pásmo, do kterého jednomotorové letadlo (navíc vojenský stíhač) nesmí. Jsem pyšný na to, že se tato pocta pilotům mohla nakonec uskutečnit…
Čím Spitfire kosil nepřátelské cíle ve vzduchu, na vodě i na zemi? Dvěma kanóny ráže 20 mm a čtyřmi půlpalcovými kulomety Browning Mk. II. Nosit mohl také dvě pumy, každou o hmotnosti 250 lb.
Teď se vrátíme na zem. Víme, kolik zhruba stojí řídit předválečnou alfu romeo, ale jak je to v případě stíhacího letounu? Už samotné pořízení – připravte si minimálně 1,2 milionu liber na stavbu a více než dvojnásobek na originální stroj s válečnou historií… Dva a půl milionu liber pro nás znamená cca 87,5 milionu Kč. Za roční údržbu zaplatíte asi 50 000 liber (1,7 milionu Kč), všechny zásadní věci, jako je podvozek, součásti pohonu, vrtule, elektroinstalace či závěsy jsou v porovnání s klasickými auty nesporně dražší. Při dnešním, šetrnějším způsobu zacházení vydrží Merlin až 500 hodin provozu. Pak ale potřebujete generálku a ta vás vyjde minimálně na 120 000 liber (4,2 milionu Kč). Připravený motor stojí ještě o dva miliony víc…
Tím výčet nákladů zdaleka nekončí – do pilotní licence dáte minimálně 150 000 liber (5,2 milionu Kč) a spousta času. Roční pojištění za 30 000 liber (přes milion Kč) zní jako sranda a co se týče paliva, počítejte se spotřebou kolem 180 litrů 100 oktanového paliva za hodinu (cca 12 000 Kč). Když létaly na plný výkon v bojích, bylo to dokonce 400 litrů za 60 minut! Možná vás trochu přešel smích, ale věřte, že na světě jsou lidé, kteří si mohou dovolit i tohle. Jsou to pro nás hrdinové současnosti, kteří nám umožňují nasát atmosféru, kterou milujeme. Díky za to!
Technická data
Supermarine Spitfire Mk. XVI
Motor
Vidlicový kapalinou chlazený dvanáctiválec Rolls-Royce Packard Merlin 266, míchání směsi karburátor Bendix-Stromberg, přeplňovaní dvoustupňovým kompresorem, soustava mezichladiče součástí motoru, rozvod ventilů SOHC, čtyři ventily na válec, čtyřlistá vrtule Rotol o průměru 3220 mm.
| Maximální výkon: | 1710 HP při 3000/min |
|---|---|
| Kompresní poměr: | 6:1 |
| Hmotnost motoru: | 760 kg |
| Vrtání x zdvih: | 137,16 x 152,4 mm |
| Objem motoru: | 27,039 l |
Rozměry a hmotnost
| Rozpětí křídel: | 12,23 m |
|---|---|
| Délka: | 9,57 m |
| Výška: | 3,84 m |
| Plocha křídel: | 23,09 m2 |
| Hmotnost prázdného letounu: | 2715 kg |
Výkony a výzbroj
Výzbroj: dva pevné kanóny Hispano Mk. II, ráže 20 mm (120 granátů pro každý), čtyři pevné kulomety Browning Mk. II (300 nábojů pro každý).
| Maximální rychlost: | 669 km/h (ve výšce 6400 m) |
|---|---|
| Cestovní rychlost: | 426 km/h |
| Dostup: | 12 900 m |
| Počáteční stoupavost: | 21 m/s |
| Dolet: | 690 km |
| Maximální dolet (s přídavnou nádrží): | 1580 km |
Fotogalerie
