Text: František Vahala, Foto: Steering Media
Kam směřuje Retro Classics Stuttgart?
O víkendu 17. až 20. března se konal ve Stuttgartu tradiční výstavní a prodejní veletrh Retro Classics. Ani letos jsme si velkou show nenechali ujít, ale poznatky máme rozporuplné…
Jezdím tam už řadu let, poprvé jsem byl někdy v roce 2010. Od té doby se celá show značně proměnila a hlavně zvětšila. Všech osm hal výstaviště u stuttgartského letiště (a všechny přilehlé prostory) byly letos zcela zaplněny vystavovateli. Téměř každé volné místo bylo pronajmuto a na rozlehlých betonových plochách se předvádělo přes 1500 firem věnujícím se scéně klasických automobilů. Celková plocha výstavy dosáhla 125 000 m², což je skutečně úctyhodný prostor. Je proto jasné, že každý z celkových 90 000 návštěvníků ani letos nestihl vidět všechno, co Retro Classics nabízelo.
Začalo to dobře, protože už vstup do hlavního atria byl přitažlivý – kromě konceptu nového Aston Martinu či Ferrari 250 Lusso mě zde zaujala zejména komplexní výstava závodních vozů Veritas, jejichž historie se začala psát v roce 1947. Původně byly odvozené od BMW 328 a v poválečné éře závodění dominovaly v řadě soutěží. K vidění byly zejména tři zajímavé stroje: Veritas C-90 Coupé 1949, závodní Veritas Meteor Formel 2 a Veritas Meteor II, oba z roku 1950. V hlavním atriu našlo místo několik exponátů z muzea Lowman. Sbírka, založená již v roce 1934, dnes obsahuje přes 230 automobilů a rozhodně stojí za návštěvu. Jedním z nejzajímavějších vystavených aut byl Mercedes-Benz Type Nurburg 500 z roku 1933 o hmotnosti téměř tří tun – vůz je totiž „lehce“ pancéřovaný.
Hala 1 byla tradičně vyhrazena důležitým obchodníkům a zde byly k vidění opravdu krásné expozice, doslova narvané různými klasickými auty. Asi bych si vybral, tedy zejména pokud bych chtěl koupit staré Porsche, Mercedes či zánovní Ferrari. Samozřejmě zde bylo i mnoho dalších aut, po delším procházení mezi jednotlivými stánky mi pomalu docházelo, že zas taková pestrost zde skutečně k vidění není. Chyběla mi zejména předválečná auta, kterých zde bylo obecně málo. Naopak novějších modelů z 90. let i nového milénia zde bylo skutečně až moc a je vám asi jasné, že byly nabízeny často za nesmyslné ceny.
Čas uplynul velmi rychle. Za celý den je člověk uchozený a ani nestihne pojmout všechno. Ale názor si udělá. Retro Classic je především výstavou vozů Porsche a Mercedes. Až mě překvapilo, kolik jich tu bylo k vidění a samozřejmě hlavně ke koupi. Doslova řady sportovních 911, přičemž si určitě vyberete nejen ročník, ale přesnou barevnou kombinaci. Pokud jste tedy ochotni zaplatit. Výstava má výrazný prodejní charakter, ovšem ceny jsou často až o 40 % nad průměrem trhu. I tak se ale vesele prodávalo, neboť poptávka je stále větší a nabídka klasických aut svým způsobem omezená. Oficiálně zastoupené značky se více než kdy předtím pyšnily i novými modely, takže vedle klasiky často stály úplně nová auta. Nevím, jestli se mi tento trend úplně líbí.
Zatímco před 15 lety bylo součástí společenského statusu hraní golfu, dneska musí každý manažer vlastnit klasické auto. A tato módní vlna křiví trh.
Samozřejmě, že jsem v rozsáhlých halách našel i mnoho inspirace a objevil krásná auta. Když člověk potká například Lambo Miuru nebo Ferrari F40, je obecně nadšený. Ale co se týče například předválečných aut, těch bych rád viděl víc. Na výstavě byl patrný velký zájem o poválečné sportovní modely, zejména Porsche. Anglických aut bylo na výstavě také méně, a to nepočítám francouzské či dokonce japonské. S chutí jsem si prohlédl například halu 8, kde byla k vidění vkusná výstava motocyklů Laverda a nákladní a užitková technika. Velmi zajímavé byly traktory Lanz Bulldog či Deutz a také několik velkých autobusů Neoplan. V hale s americkými auty mě zaujal GM Futurliner nebo řada vozů Dodge Charger v různých stavech.
Víc už o Retro Classic psát nebudu, nechám za sebe mluvit fotografie…
Fotogalerie
