auta, V pohybu / 9. ledna 2019

Text: František Vahala, Foto: autor, Peugeot

Peugeot 504 Coupé má v garáži své místo

Francie, konec 60. let. Uvolněná atmosféra se odráží i v produkci automobilů (ostatně podobně jako v jiných zemích). Na podvozku modelu 504 vznikají vě krásné verze – kupé a kabriolet. Italský design se snoubí s francouzským šarmem a citem pro pohodlí. Na scénu přichází jedinečné GT, které má v mé garáži své pevné místo…

Peugeot 504_Coupe_8

Vybrat Francouze

Pokud se zaměříme na klasická francouzská auta z lehce investičního pohledu, brzy dojdeme k poznání, že v poválečné historii není obecný nárůst hodnoty obecně tak výrazný. Existuje několik výjimečných modelů, které si získaly zájem veřejnosti už dávno – kromě specialit z 50. let zmiňme například Citroën DS či SM, Renault R8 S, modely Gordini, Alpine A110 – ale mnohé ještě spí či jednoduše řečeno jejich hodnota nejde tak strmě vzhůru jako například u modelů Porsche nebo Alfy Romeo. A co Peugeot? Jeho nejvzácnější vozidla pocházejí z období mezi světovými válkami – mám na mysli typ 402 Eclipse či 402 Darl´mat Special Sport.

Ne, že by Peugeot v poválečné historii neměl dostatek modelů, právě naopak. Má jich mnoho. A jak už to tak u masovějších výrobců bývá, nárůst hodnoty zaznamenávají nejdříve modely s otevřenou karoserií (například 403 Cabriolet), poté kupé a následně sedany, případně kombi. Ani se proto nelze divit, že tím nejzajímavějším, co nabízí modelová řada 504, je kupé a kabriolet. A já si oblíbil právě kupé, pod jehož kapotou buší vidlicový šestiválec. Kde se tento vůz vzal, kdo za ním stojí, jak se s ním jezdí a jaký má vlastně investiční potenciál? Na všechny tyto otázky dostanete odpovědi…

Peugeot 504_Coupe_9

Trocha historie

Pokud chceme modelovou řadu Peugeotu 504 historicky zařadit, musíme začít v roce 1968. První představení překazily masové nepokoje, které Francii zasáhly v květnu, takže oficiální prezentace důležité novinky připadla až na tradiční podzimní autosalon v Paříži.

Model 504 nahradil řadu 404 (ačkoliv se několik let vyráběly souběžně) a stal se vlajkovou lodí Peugeotu, zatíženou velkým očekáváním. Francouzi nenechali nic náhodě, dokonce ani líbivý design, za něž byl zodpovědný Aldo Brovarone z italského studia Pininfarina. Peugeot 504 začal svou dlouhou dráhu jako čtyřdveřový sedan se čtyřválcem o objemu 1796 cm³ (výkon 64 kW, tedy 87 k), na přání vybavený vstřikováním paliva Kugelfischer (103 k). Standardem byla čtyřstupňová manuální převodovka s řadicí pákou na sloupku řízení, jíž šlo u karburátorové verze volitelně nahradit třístupňovou automatikou ZF 3HP12.

Základem vozu byla samonosná karoserie o délce 4490 mm s rozvorem 2740 mm. Vpředu bylo použito zavěšení typu McPherson, vzadu pak vlečená trojúhelníková ramena. Peugeot 504 využíval pružiny s velmi dlouhým chodem a na každé nápravě měl příčný zkrutný stabilizátor. Jeho podvozek byl nastaven na komfortní jízdu na jakýchkoliv površích.

Aby také ne, téměř od začátku se kromě francouzského Sochaux licenčně vyráběl i v Nigérii, od roku 1969 dokonce v Argentině, o rok později se začalo s výrobou v Jižní Africe a na konci 70. let i v Číně a na Tajvanu. A navíc, vůz se montoval i na dalších místech – v Chile, Keni, Tunisu, Egyptě, na Novém Zélandu a v Austrálii. Aby se dokázal prosadit v těchto destinacích, musel být nejen komfortní, ale hlavně robustní, spolehlivý a odolný. Všechny tyto klíčové vlastnosti se potvrdily, takže model 504 brzy získal přezdívku „francouzský mercedes“. Peugeot 504 si oblíbila i odborná veřejnost doma v Evropě, protože byl mezinárodní novinářskou porotou zvolen Evropským autem roku 1969. Novináři tehdy kladně hodnotili jeho styling, kvalitu, šasi, komfort podvozku, viditelnost, silný motor i jeho hladký chod.

Bylo jen otázkou času, kdy se modelová řada nového Peugeotu 504 začne rozvíjet a bylo logické, že s rokem 1969 přišly další, podstatě elegantnější a vyzývavější karosářské verze než tvarově lehce nevyvážený sedan. Při jarním autosalonu v Ženevě se ukázala dvojice vozů: dvoudveřové kupé a kabriolet, oba se vstřikovanými motory, ale proti sedanu upravenými převody.

Oba krásné modely doplnila i praktická verze kombi se zvýšenou střechou, delším rozvorem a tuhou nápravou vzadu. Maximální přepravní kapacitu nabídla sedmimístná verze Familiale. Nabídku motorů rozšířil dvoulitrový čtyřválec o objemu 1971 cm³ a výkonu 97 koní (s karburátorem) a 105 koní (vstřikovaný) a také líný, leč úsporný naftový čtyřválec 2112 cm³ s výkonem 66 koní. Kupé i kabriolety se dočkaly otáčkoměru místo hodin a černého rámečku přístrojového štítu.

Možná vám při rozhovoru s přáteli ani nepřijde na mysl. Ale přesto je 504 Coupé pěkné, opomíjené auto za slušné peníze. A vypadá tak cool! Zejména když má žlutá světla…

Rok 1973 – zásadní změny. Kvůli ropné krizi na jedné straně vznikl levný Peugeot 504 L s tuhou zadní nápravou a motorem 1,8 litru, na straně druhé se pak pod kapotu elegantních verzí dostaly šestiválce PRV (Peugeot-Renault-Volvo) s hliníkovým blokem. Z objemu 2664 cm3 nabízely relativně podprůměrný výkon 136 k a točivý moment o hodnotě 207 Nm. Šestiválec SOHC krmený karburátorem nebyl sice nějak zvlášť pokrokový, ale pro kupé a kabriolet to znamenalo konečně důstojnou motorizaci.

Podobně důležitý byl i facelift, kterým modely prošly na podzim roku 1974. Vizuálně jsou verze po omlazení rozeznatelné hlavně dle nových světlometů s plným krytem (namísto původních dělených), pozměněné grafiky zadních světlometů, zapuštěných klik a uvnitř pak na velurem potažených předních sedadlech najdeme hlavové opěrky. Interiér prošel drobnými změnami, zmiňme hlavně samonavíjecí tříbodové pásy nebo stříbrný rámeček přístrojového štítu. Výhodou druhé série (jak se dnes vozy vyráběné v letech 1975 až 1979 nazývají) je fakt, že nárazníky zůstaly chromované. Až třetí a poslední série, vyráběná v letech 1980 až 1983, dostala nové plastové nárazníky a zcela nový přístrojový štít s ukazateli Jäger. Co se týče vnějších laků karoserie, k dispozici jich bylo šest: bílá, kouřově šedá, stříbřitě modrá, mahagonová metalíza a exkluzivně pro kabriolet tulipánově žlutá, pro kupé za vyhrazená šedostříbrná metalíza.

Peugeot z Peugeotu

Testovaný vůz pochází z roku 1978 a patří do sbírek Peugeot Classic. V praxi to znamená, že pokud se ocitnete ve správný čas na správném místě (tedy v Sochaux, u Musée de l´Aventure Peugeot), může se vám poštěstit si ho půjčit. Samozřejmě, že tak jednoduché to není, ale já si s ním každopádně užil parádní projížďku. Jak je vidět na fotografiích, jedná se o vůz ze druhé série, která je trochu uhlazenější než první. A navíc, jeho šestiválec už využívá vstřikování Bosch K-Jetronic, jež nahradil karburátor v létě 1977. Reálně tím motor získal nejen klidnější chod, ale i nepatrně víc výkonu – konkrétně nabízí 144 k při 5500 1-min a točivý moment 217 Nm při 3000 1-min.

Peugeot 504_Coupe_2

Jízda

V prostorném interiéru se usadíte velmi samozřejmě, velur voní a je měkký. Už z toho se dá předpokládat, na jaký způsob jízdy se můžete těšit. Motor startuje na první otočení a jeho šestiválcové ševelení je příjemné, leč celkem výrazně utlumené. Dynamické parametry možná nejsou z dnešního pohledu tak působivé (0-100 km/h za 10,2 s, maximální rychlost 189 km/h), ale pro houpavý podvozek zcela dostatečné. Svižná, příjemná jízda po prázdné okresce je přesně to, co francouzské GT baví. A vzhledem ke komfortně nastavenému podvozku je skoro jedno, jak moc je rozbitá. Tohle je přesně to, což už z moderních francouzských aut umí málokteré – houpavé pohodlí. Když to přeženete s nájezdovou rychlostí, karoserie se výrazně nakloní, ale neutrálně nastavený podvozek situaci zvládá nečekaně jistě. Svůj vliv na pocit klidu má jistě i celkem přesné hřebenové řízení s posilovačem. Peugeot 504 V6 nedělá žádné záludnosti a nebyl stvořen k vyplavování adrenalinu – je zkrátka příjemným, pohodlným GT s pružným motorem.

Jak již bylo naznačeno na začátku, v Peugeotu 504 Coupé cítím potenciál. V posledních letech se nijak závratně nezhodnocuje, ale na hodnotě už nějaký čas neztrácí. Hezký kousek koupíte klidně za 7-10 000 eur a to hlavně pokud si dáte práci a přivezete vůz přímo z Francie. Šestiválcové kousky jsou logicky žádanější, ale jejich cena je průměrně vyšší pouze o 10 až 15 %. Z mého pohledu je to stále velmi dobrý tip na automobil se zajímavým rodokmenem, italským designem a odolnou technikou. Vypadá elegantně, je pohodlný a v našich podmínkách určitě zaujme.

Celá řada 504 byla velmi úspěšná – jen v Evropě bylo do roku 1983 vyrobeno přes miliony kusů! Výroba pokračovala ještě v Nigerií a Keni, a to až do roku 2006. V Africe stále ještě patří k nejpoužívanějším vozům sloužícím jako taxi. V Číně a v Argentině vznikal pick-up, francouzská společnost Dangel zase stavěla kombi (Break) s pohonem všech kol. Zkrátka a dobře, Peugoet 504 má v historii značky své nezastupitelné místo. A šestiválcové kupé je velmi příjemným vrcholem celé nabídky.

Technická data

Peugeot 504 Coupé V6 (1978)

Motor

Kapalinou chlazený zážehový vidlicový šestiválec PRV, rozvod ventilů SOHC, hliníkový blok motoru, sedmkrát uložený kliková hřídel, nepřímé vstřikování paliva Bosch K-Jetronic.

Zdvihový objem: 2664 cm³
Vrtání x zdvih: 88 x 73 mm
Kompresní poměr: 8,65:1
Nejvyšší výkon: 106 kW (144 k) při 5500/min
Nejvyšší točivý moment: 207 Nm při 3000/min
Přenos síly

Čtyřstupňová přímo řazená převodovka uložená podélně za motorem s řadicí pákou na podlaze, otevřený diferenciál.

Spojka: jednokotoučová, suchá
Poháněná náprava: zadní
Zpřevodování: I.: 3,862; II.: 2,138; III.: 1,445; IV.: 1; Z.: 3,587
Karoserie a podvozek

Samonosná ocelová dvoudveřová karoserie, vnitřní uspořádání 2+2.

Přední zavěšení: vzpěry McPherson se spodními rameny, příčný zkrutný stabilizátor, vinuté pružiny
Zadní zavěšení: zavěšení s trojúhelníkovými rameny, příčný zkrutný stabilizátor, vinuté pružiny
Tlumiče: teleskopické
Řízení: hřebenové s posilovačem
Brzdy: hydraulická dvouokruhová brzdová soustava (kotouče ⌀ 273 mm vpředu i vzadu
Kola a pneumatiky: plechové disky kol, pneumatiky 190/65 HR 390
ROZMĚRY A HMOTNOSTI
D x š x v: 4360 x 1700 x 1350 mm
Rozvor: 2550 mm
Rozchod kol vpředu/vzadu: 1490/1430 mm
Pohotovostní hmotnost: 1295 kg
Objem zavazadlového prostoru: 295 dm³
JÍZDNÍ VÝKONY
Maximální rychlost: 189 km/h
Zrychlení z 0 na 100 km/h: 10,2 s
Průměrná spotřeba paliva: 12 l/100 km

Classic Blog

Classic Blog přináší kompetentní a fascinující příběhy nejen z automobilové historie, které podává moderní formou s využitím posledních trendů a technologií. Obsahově těží z autorské práce skupiny nadšenců, která neúnavně zpracovává příběhy klasických aut a jejich majitelů, avšak Classic Blog má mnohem širší přesah, neboť se věnuje také motocyklům, letadlům, lodím i dalším historickým strojům, které jsou objektem naší vášně pro vše, co má duši a je stále v pohybu.

Obchodní podmínky

Classic Blog je primárně obsahový web s akcentem na kvalitu. Připomínáme, že veškerý autentický obsah podléhá autorskému zákonu a je zakázáno ho šířit, případně tak lze učinit pouze se souhlasem majitelů. Classic Blog je určen především bonitní a inteligentní cílové skupině, což ho logicky znevýhodňuje v případném porovnávání návštěvnosti s mainstreamovými médii. Nemáme ambici s nimi soutěžit. I jeho financování jsme pojali jinak, než je hlavní proud – formou celoročního partnerství. Věříme, že tento model zajistí Classic Blogu dostatek financí pro jeho chod a hlavně pro další obsahové zlepšování. Pokud máte zájem se zviditelnit v souvislosti s tímto projektem, budeme rádi za kontakt na info@classicblog.cz

 

Kontakt

Provozovatelem webu www.classicblog.cz je společnost JB Praha, s.r.o
Nad úvozy 304, CZ-252 25 Zbuzany
IČ: 25104292, DIČ: CZ25104292

BANKOVNÍ SPOJENÍ:
FIO Banka, č.ú. 2600482997/2010

mobil: +420 777 654 354
email: info@classicblog.cz

Společnost je zapsána v OR vedeným u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 49962, datum zápisu 5. února 1997.