Text: František Vahala, Foto: Ondřej Kroutil for Steering Media
Mille Miglia 2017 je prostě nejvíc!
Itálie je fajn, o tom není nutné polemizovat. Ale zejména na severu je brutálně pomalý provoz, spousta betonu a dálnice jsou nudné. Existuje ale čas, kdy si můžete roadtrip do této krásné země užít a navíc být součástí noblesní chlapácké zábavy, a tím je polovina května. Již po několikáté se vracíme na místo činu, protože Mille Miglia prostě neumí nudit, ani kdyby chtěla…
Pro ty, kteří vůbec netuší: Mille Miglia (MM) je složitou setinovou rallye, během níž se 460 klasických automobilů během čtyř dní prožene Itálií. Start i cíl je v Brescii na severu a přes nejznámější historická města se východní částí jede až do Říma a pak západní zase zpět. Je to ohromná show, prestižní událost se startovným přes 8000 eur a čekací listinou, kam se člověk jen tak nedostane. Navíc jsou k ní přidruženy další dva závody – Ferrari Tribute a Mercedes Challenge.
Co potkáte?
Co je k vidění? Ve zkratce to nejlepší, co dal automobilizmus světu: klasická Ferrari, Alfy Romeo, Bugatti, Jaguary, Aston Martiny, Bentley, Maserati, Fiaty, Mercedesy, BMW a mnoho dalších, méně známých italských značek. Mezi nimi vynikají zejména sportovní Siaty a Cisitalie, krásné stroje z 50. let, které vás okouzlí nejen svou elegancí, ale i výkonem. Do závodu se mohou dostat pouze stroje vyrobené v letech 1927 až 1957, které se minimálně typově účastnily původní závodní série. A pokud máte pocit, že to bude nudná a pomalá podívaná ve stylu českých srazů s párkem a projížďkou kolem náměstí, tak se velmi mýlíte. MM je rychlá, kilometrů je mnoho, času málo a výkony starých strojů mohou inspirovat i v současných reáliích.
Výhodou MM je fakt, že součástí se může stát každý. Jede se po běžných silnicích, policie čistí koloně cestu a MM má vždy přednost. Rychlostní omezení a další pravidla se ignorují. V polovině května Itálie ožívá svátkem aut a každý, kdo má srdce na správném místě, se alespoň na chvilku připojí ke koloně, nebo minimálně fandí podél trati.
Letos s BMW
Jako každý rok jsme i letos vyrazili na cestu za červenou šipkou, která MM symbolizuje. Dle obvyklého plánu jsme se s partou kamarádu sebrali, půjčili si nové auto (tentokrát skvělé BMW 530d GT), zařídili si akreditaci (kterou není snadné získat, ale dá se bez ní žít) a pak už během noci proletěli evropské dálnice, abychom se v den startu setkali s automobilovou nádherou. Už při procházení centrem Brescie, které je plné úžasných burácejících strojů a nadšených lidí, budete plesat nadšením. Ale nejlepší je stejně okamžik, kdy se celý kolos dá pohybu.
V praxi nebudete vědět, kam se dřív dívat. Zdali obdivovat zmíněné klasické automobily nebo moderní supersporty, kochat se architekturou a krajinou, nebo si jen tak užívat genia loci. MM je doslova nabitá emocemi. Každé zaburácení otevřeného výfuku je odměněno bouřlivým potleskem, každý klasický stroj je vítán davy nadšenců, pozvedávajícími sklenku vína.
jízda
A pak je tu samotná jízda. MM je skvělou průpravou zkušených řidičů, takže pokud se za volantem necítíte sebejistě, vůbec se o její absolvování nepokoušejte. Staré stroje se často rozjíždějí do rychlostí nad 120 km/h a poté prudce zpomalují, když starší dámy v pandách nečekaně odbočují vlevo. MM vyžaduje absolutní soustředěnost a předvídání, a samozřejmě také výkonný vůz. Klidně přiznám, že našich 258 koní nám nestačilo vždy a stávalo se, že jsme prostě nedokázali držet krok se 60 let starým vozem. Konkrétně třeba s Jaguarem D-Type nebo některými dvanáctiválcovými Ferrari, která umí dosáhnout maximální rychlosti přes 200 km/h.
naplánovat
Výlet na MM vyžaduje přípravu a plánování. V koloně se pohybuje kromě zmíněných 460 závodních aut také zhruba 150 Ferrari a 80 Mercedesů, mnoho servisních a doprovodných dodávek či velkých výkonných SUV a řady soukromých veteránů či moderních sporťáků. Není čas ztrácet čas. Znovu opakuji, že průměrná rychlost je velmi vysoká a pokud se zapomenete někde u špaget, kolona vám prostě ujede a už jí budete těžko dohánět. Nejlepší je se během dne postupně propadat startovním polem, abyste z té velké parády zažili co nejvíc. Skvělé fotky sice řeknou mnohé, ale bohužel nezachytí zvuk, vůni a dynamiku průjezdů. Častokrát jsme (podobně jako mnozí další) zastavili u krajnice někde na výjezdu z města a fandili těm opečovávaným skvostům a jejich řidičům, kteří pořádně proplachovaly karburátory. Jestli si říkáte, že vás stará auta zase tak moc neberou, věřte mi, že během MM změníte názor. Mají charizma a kouzlo ruční práce, jsou to osobnosti. A ráda se předvádějí…
I když závod startuje ve čtvrtek a končí v neděli, je tak intenzivní, že čas prostě ubíhá rychleji než v běžném životě. Z letošní trasy, která se každý rok lehce mění, protože velká města mají samozřejmě zájem se účastnit, bych vypíchl několik okamžiků. Tradičně úžasná je Brescie, ale letos mě skutečně dostal rychlý příjezd do večerního Říma. Pouhých několik desítek minut poté, co jsme dorazili, se totiž přihnala pořádná bouře, která starobylé město doslova zaplavila. Bylo to dramatické, úžasné a nabité (nejen) statickou energií. Velmi příjemné bylo tradičně Toskánsko, zejména pak městečko zvané Radicofani, kam se rádi vracíme. Vynechat nelze ani Sienu a její typické náměstí ve tvaru lavoru. Trochu mi chyběla Florencie, ale třeba zase příště.
O MM už byly napsány knihy a já bych nejraději psal dál. Jenže přenést tu sílu společné radosti je velmi těžké, ne-li nemožné. Proto doporučuji jediné – jeďte se tam podívat, uvidíte, že zažijete krásnou a jedinečnou akci plnou krásy i adrenalinu. V době, kdy nás spoutává stále víc zákazů a omezení je cesta za červenou šipkou balzámem pro duši.
Celý článek najdete v magazínu ForMen.
Fotogalerie
