Text: František Vahala, Foto: Ondřej Kroutil
1000 mil československých
Tradice zkrátka zavazuje. V domácích podmínkách existuje několik výjimečných podniků, které definovaly svou dobu a stále jsou živoucí – kromě závodu do vrchu Zbraslav-Jíloviště či Velké ceny Masarykova okruhu je to například dálková soutěž 1000 mil Československých, při níž lze spatřit výkvět meziválečného období v pohybu. A ono kouzlo tam stále je.
Pro domácí fanoušky patří revival závodu 1000 mil Československých k vrcholům letní sezony klasických vozů, ovšem pro cizince může být zcela neznámý. A to je trochu škoda, protože se rozhodně nejedná o nudnou vyjížďku, ale plnohodnotný mezinárodně obsazenou soutěž. Dnešní podoba akce volným způsobem navazuje na stejnojmenný vytrvalostní závod, který se v tehdejším Československu konal v letech 1933 až 1935 (celkem tři ročníky) a jehož trasa vedla po trase dvakrát Praha – Bratislava a zpět, což dohromady dělalo necelých 1600 km (zhruba 1000 mil).
Ve své moderní podobě spočívá trasa ve zdolání zhruba 800 kilometrů při cestě z Prahy do Bratislavy, průjezdu význačnými lokalitami slovenského venkova, po níž se vozy vracejí do Bratislavy a následující den se vracejí zpět do metropole České republiky. Je vypisován pro vozidla do roku výroby 1939. Nechybějí točité okresky, dlouhé rovinky, průjezdy středy měst či zastávky na zámcích. Soutěžící sbírají razítka, ale průběžně taktéž plní různé úkoly – kromě jízdy pravidelnosti absolvují například slalom mezi kužely nebo různé další speciální testy. Na rozdíl od například Mille Miglia je ovšem testů méně a chybí v Evropě rozšířené setinové úseky, koncept je zkrátka trochu odlišný a hlavní je zážitek z jízdy na dlouhou vzdálenost se všemi radostmi a příkořími, jež to s sebou nese. Jede se na pravidelnost, s časem, nikoliv proti němu.
Stejně jako v minulosti, i dnes skladba startovního pole připomíná klání význačných domácích značek z 30. let a právě tím je jedinečná – i letos jsme mohli obdivovat celou řadu krásných meziválečných modelů tradičních výrobců. Zmiňme například různé typů vozů Walter, Wikov, Aero, Tatra, Praga či Škoda, samozřejmě s různými přitažlivými karoseriemi, často otevřenými. Právě tyto vozy jsou tím, co může být pro zahraničního návštěvníka akce největším lákadlem, protože i přesto, že v bývalém Československu vznikaly doslova stovky často úžasných elegantních strojů nejrůznějších značek a karoserií, málo z nich se dnes objevuje na mezinárodní scéně (snad s výjimkou Tater, ovšem já si dokážu dost živě představit, že například na Villa d´Este přijede třeba Wikov či majestátní Walter).
Nechybělo ani několik vozů Bugatti, protože francouzská značka má i díky postavě slavné závodnice Elišky Junkové s českými zeměmi velmi hluboké spojení. Letos nebylo mnoho příležitostí kde slyšet vytočený osmiválec Bugatti, takže přítomnost několika různých typů (včetně zajímavé kopie Nostalgie Edition vznikající ve Zlíně) přivedla do akce závan velkých evropských akcí. Nelze ovšem říct, že by další značky byly zastíněny – ve startovním poli figurovala celá řada nejrůznějších přitažlivých kousků, zmiňme osmi- a dvanáctiválcové Lagondy, různá MG, sportovní BMW, elegantní otevřený Alvis, Jaguary, Talboty či Invictu 4,5 litru a hlučný otevřený dvoumístný Wolseley Hornet Six, za jehož volantem na průběh soutěže dohlížel ředitel závodu Miroslav Krejsa. Velkou show rozpoutala i Alfa Romeo 8C 2300 Monza a vůbec nevadilo, že se jednalo o kopii Pur Sang.
Dálkové jízdy klasických vozů jsou vždy jedinečným zážitkem. První část trasy z Prahy nebyla sice úplně přitažlivá (čtvrteční doprava), ale jakmile se vozy rozjely Vysočinou, zábava se stupňovala. Během cesty se kolona více než 100 automobilů podívala na různá místa související s historií automobilového sportu – zmínku zaslouží několik úseků starého Brněnského okruhu, svého času možná ještě unikátnějšího a složitějšího než je dodnes zachovaná Severní smyčka Nürburgringu, a to včetně Ostrovačických serpentin nebo Farinovy zatáčky, kde italský jezdec Giuseppe Farina způsobil s Maserati tragickou nehodu.
Obnovit zašlou slávu domácí automobilové historie je jistě nelehký úkol, ovšem i vzhledem k docela výrazné medializaci (a samozřejmě také tradici skvělého jména) přilákal závodní průvod 1000 mil mnoho diváků z řad veřejnosti a v cíli první etapy v Bratislavě se dočkal nadšeného přijetí. Závodníci spláchli prach z cest českým pivem a za doprovodu swingové hudby a si se sklenkou místního vína užívali slavnostních večeří. Slovenská část byla vůbec pojata velmi stylově a vkusně.
Jedním z highlightů páteční části věnované jízdě po okolí Bratislavy byla jistě jízda do vrchu zvaného Pezinská baba. O struktuře soutěže napovídá fakt, že závodníci měli za cíl zajet dvakrát stejný čas. Někteří roztáčeli motory jako na závodním okruhu, jiní postupovali klidněji. Některým se to podařilo na setiny, dalším hůře, jiným prudké stoupání důkladně prověřilo technický stav vozidla. Během odpoledního průjezdu kolem oblasti Malých Karpat jsme se podívali i do vojenského areálu s neobvyklou atmosférou, ale navštívili i několik místních pamětihodností. Velmi příjemný den plný akce, a to i pro náš media tým.
Pokud mám vypíchnout jeden konkrétní vůz, symbolizující závod, pak to bude jedinečné Aero 750 Special Coupé s karoserií Oldřicha Uhlíka. Tento unikátní sportovní model si přímo pro závod 1000 mil Československý nechal v první polovině 30. let přímo pro závod postavit pražský bonviván Otto Nimshaus a po zdařilém dokončení renovace do původního stavu s ním na letošních 1000 mil vyrazil současný majitel. Jestli má něco připomenout ducha tehdejšího závodění, je to právě tohle auto s dlouhou, přitažlivou historií a stylem připomínajícím malé sportovní upravené fiaty, jaké potkáváme v Itálii. Skutečná nádhera!
Noblesní závod udělal krásnou tečku za letní, hodně ošizenou sezonou soutěží klasických vozů v Česku a byl pro mě zážitkem, který zub času jen tak neotupí (možná pomohla i skvěle přátelská nálada posádek i nočního života v Bratislavě). Menších srazů a akcí je sice mnoho, ale jen velký dálkový závod pod záštitou všech důležitých klubů (a tentokrát navíc posvěcený návštěvou nového prezidenta FIVA) dokáže navodit přesně tu atmosféru, která nám fanouškům letos tak chybí. Děkujeme a těšíme se na příští rok!
Kompletní výsledky najdete zde.
Stručná historie původních meziválečných závodů (z oficiálního webu):
Jednou ze tří největších legend meziválečného československého automobilového sportu byl vedle závodu do vrchu Zbraslav-Jíloviště a Velké ceny na Masarykově okruhu i závod 1000 mil československých, uspořádaný Autoklubem Republiky Československé v letech 1933, 1934 a 1935 na silnicích mezi Prahou a Bratislavou.
Po předběžných zprávách v klubových novinách AutokluB oznámil Autoklub Republiky Československé záměr uspořádat 10. a 11. června 1933 soutěž 1000 mil pro cestovní automobily, včetně základních propozic soutěže a podmínek účasti, ve svém časopise Auto v únoru 1933. Podnik byl postaven jako jízda na trati Praha – Brno – Bratislava – Brno – Praha s tím, že tato trať byla bez přerušení jeta dvakrát. Dohromady tedy zhruba 1600 kilometrů jízdy bez přestávky, ztížených navíc tím, že soutěž byla odstartována odpoledne a svojí významnou částí tedy probíhala přes noc. Podnik byl deklarován jako soutěž, ale z propozic bylo okamžitě jasné, že ve skutečnosti jde o rychlostní závod na otevřených silnicích, kde je pod termínem otevřených třeba rozumět, že trať soutěže není uzavřena pro ostatní účastníky silničního provozu.
Tento materiál vznikl za podpory Auctomobile, online platformy určené k prodeji klasických vozů.
Fotogalerie
